DENÍČEK

Tulipánová záhada vyřešena

Dnes v 9:52 | pihovatá vopice
Předloni jsem začala pracovat na dlouho neopečovávané skalce. Prakticky po celé poměrně velké ploše se rozrostl hlavně jalovec a cypřiš. Oba tyhle mohutné keře postupně postupně zahubily všechny skalničky a květiny a navic byly nemocné a nevzhledné, tak jsem se po dlouhém uvažování rozhodla pro jejich likvidaci.

Následující léto se na jednom místě objevily listy tulipánů. Protože měly pod nemocným cypřišem nedostatek světla, tak nekvetly.

Letos vykvetly krásné, velké žluté květy a já pořád dumala, kam se poděly tulipány oranžovo žilkované, které se mi tolik líbily.


Tak teď už to vím, protože ze žlutých se během jednoho parného dne staly právě ty žilkované.

Hezký téměř letní den.

Dobré ránko

Včera v 7:09 | pihovatá vopice
Dneska to vypadá na moc hezký den, a i když by se časem zatáhlo a zapršelo, vůbec to nebude na škodu. Musím s politováním říct, že nám už odkvetly i poslední narcisky a tulipány, ty mám na jaru snad nejradši, ale co se dá dělat.

Zase venku krásně zpívají ptáci a to mám taky ráda. Včera jsem se pustila do zastřihování vysoké trávy a dneska po snídani na to vlítnu, abych tu pro mne docela nepříjemnou práci, při které mě bolí v kříži měla z krku.



Při tom zastřihování jsem si všimla že mi vyrašily na skalce dva luční zvonky, asi ze semínek. Loni v létě jsem už o nich psala a tak mám ohromnou radost, protože v našem okolí nikde zvonky už nejsou.

Louka s lučním kvítím zanikla, když jí přestaly něčí ruce pravidelně sekat. To sem dřív totiž chodil jeden starý pán s kosou a sekal trávu asi pro králíky. V posledních letech to vždycky napodzim přijedou posekat technické služby a při téhle jednoroční a pozdní péči zvítězily nad lučním kvítím kopřivy a bodláky. Chmýří z bodláků pak máme na zahradě a já chodím jako robot a vydloubávám od jara do podzimu ty malé rostlinky bodláků odevšaď, daří se jim i v zámkové dlažbě.

Tak já jdu na tu snídani a všem návštěvníkům přeju krásný den.

Metasekvoje tisovcovitá

Neděle v 7:44 | pihovatá vopice
Včera odpoledne jsem vyfotila našeho drobečka. Koupili jsme metasekvoji tisovcovitou ještě v Praze, tři roky rostla na balkoně a její přírůstky byly minimální.

Dneska je vyšší než náš domek, a slouží převážně ptákům. V zimě na holých větvích ptáci sedí a čekají, až se uvolní místo na krmítku. Se semínkem slunečnice pak zase sýkory letí zpátky, aby si ho na metasekvoji rozlouskly.

No a přes léto poskytuje ptákům stín a já se na ní ráda dívám. Kdysi jsem chtěla pod metasekvoj takovou tu kruhovou lavičku, ale nějak na ní nezbyly peníze a dnes si říkám, že by byla lavička věčně samý ptačí trus, tak by to byly asi vyhozené peníze.




Doktorko se srdcem líp mi to nešlo....

No a jinak u nás počasí nic moc, druhý den máme zataženo, nevlídno, uvítala bych, kdyby aspoň zapršelo, ale zrovna pršet asi nebude.
Tak se mějte moc hezky, přeju pohodovou neděli.

Hezké páteční odpoledne

Pátek v 15:46 | pihovatá vopice
Přišla jsem jen na skok, abych vás všechny pozdravila a poptala se, jak se máte?

Musím přiznat, že to náhlé vedro dost špatně snáším. Tolik práce jsem si naplánovala na dobu, až bude hezky a nějak se nedaří. Všechno co tak rychle rozkvetlo vadne před očima a to každý den ráno a večer zaléváme. Průběžně ještě běhám s menší zahradní konví přes den a zavlažuju vadnoucí petrklíče a rododendrony.

Ani fotit nejde, všechny fotky mám přepálené až běda. Tak jsem se těšila na rododendrony, ještě včera byly jakž-takž k světu a dnes bude asi po nich.




Tak se mějte pokud to jen půjde přesně podle vašich představ, já si dám na chvilku asi nohy do lavóru a budu si číst.

Důležitý dopis

Středa v 13:22 | pihovatá vopice
Nazdárek, dneska tady mám důležité psaníčko. Psala mi vnučka Lucinka, žákyně 1. třídy a zřejmě se do psaní pustila sama, jak je vidět, o to víc si toho psaní vážím. Dopis má i zvláštní ručně malovanou známku.





Vzpomněla jsem si, jaké dopisy a vzkazy mi psávala dcera, možná se někdy pochlubím, mám je všechny schované.

Přeji krásný den

Šeřík, neboli bez

14. května 2017 v 16:51 | pihovatá vopice
Už nám rozkvetl konečně taky šeřík, ale dneska jsme celý den bez sluníčka. Teplo bylo, jen se každou chvíli zatáhlo jako na bouřku, trochu zabouřilo, ale spadlo vždycky jen pár kapek. Možná je to tak lepší, jen doufám, že se ta bouřka nepřižene v noci, to nemám ráda.


Tady je zrovna vidět, jak se to nebe měnilo, z modrého bylo ve chvíli šedobílé. Škoda, že zatím nejde s fotkou poslat i vůni, jednou to třeba bude normální.

Přeji krásný nedělní podvečer, i večer a taky dobrou noc a hezké ráno. Já zalezu za chvíli s nateklým kolenem a knížkou do pelíšku.

Konečně teplo

12. května 2017 v 9:30 | pihovatá vopice
Nějak ten blog čím dál, tím víc zanedbávám. Včera jsem strávila na zahradě skoro celý den, a dneska, pokud to počasí dovolí, tak budu v práci pokračovat.


Pomalu odkvétá skalkový flox, plamenka šídlolistá.


I narcisky už melou jak se říká z posledního.


A tenhle tulipán už má na kahánku. Včera ráno vypadal hezky, ale to horko si vybírá daň. Doufám, že se máte dobře, že si užíváte konečně jarního počasí.

Přeji všem nádherný víkendík.

Růžová a bílá

9. května 2017 v 15:28 | pihovatá vopice
Tak jdu jen pozdravit, popřát hezký den a zeptat se, jak se vám daří. U nás počasí nic moc. Ráno zima jako v Rusku, přes den taky žádná sláva. Ke všemu už tradiční ledový vítr. Zánět dutin zatím neustupuje, to bych nesměla snad vůbec ven, ježe to já nevydržím.

Pracuju na zahradě, po chvilkách, jinak to nejde, ale docela mě to napňuje. Manžel říká, že jsem až umanutá, jenže já se znám, když se do něčeho nepustím hned, tak mnohdy od nápadu upustím a v tomhle případě by to byla škoda.
Vytvořila jsem si místo pro pár trvalek a už jsem si nějaké i objednala. Zbývá vykopat jámy, dovézt kompost a celkově to místo trochu upravit a hlavně odstranit plevel.

Vykvétají mi srdcovky, červená i bílá, jen těch kvítků je letos nějak málo. Obě nám namrzly.

Srdcovka nádherná (Lamprocapnos spectabilis)

Srdcovka nádherná - bílá Dicentra spectabilis 'Alba'

Jestli bude mrznout podle předpovědi meteorologů, tak nebudu mít už ani co fotit. Přeju krásný den.

Hele vole, chceš něco vidět?

5. května 2017 v 10:14 | pihovatá vopice
Nedávno jsem vyzkoušela Elissin jablečný šťavnatý koláč, který má název jablkové šupinky.
No a na fotku jsem si vzpomněla pozdě, až když zůstal jen jeden dílek.
Už se mi nechtělo ten poslední kousek přemístit na čistý talířek, tak jsem fotku takhle ořezala.

Koláč byl dobrý, jen jsem asi někde udělala chybu, protože těsto nešlo v žádném případě vyválet, jak je uvedeno v receptu, bylo hodně lepkavé.

Musela jsem si navlhčit ruce a jak se dalo jsem těsto naplácala na pekáč. Možná byl problém v tom, že jsem použila tvaroh vaničkový, který je oproti normálnímu tvarohu řidší. Možná mi Eliss napíše jak to bylo s těstem u ní.

A teď se konečně dostávám k názvu článku.
Hodně v posledních dnech pracuju na zahradě a často chodíme ven. Snažím se víc žít realitou, hodně posiluju, abych mohla konečně odložit berle. No včera to manželovi nevyšlo a tak jsem vyrazila sama.

Vykračovala jsem si to po levé straně nefrekventované asfaltky mezi poli, která už slouží ponejvíc zemědělcům a fekálním vozům. Najednou mě míjelo osobní auto, ani bych nezvedla hlavu, (protože kolem bylo plno výtluků) kdybych nezaslechla jakési halekání.

Mladý holohlavý muž cca 30-35 let na mne z auta vykřikoval a když byl přede mnou, vystrčil z okýnka umělý penis - vibrátor docela obřích rozměrů a začal s ním mávat. Nevěřícně jsem zírala za vzdalujícím se autem, jenže řidič po chvíli otočil a jel proti mně.

Celé mi to doma přišlo k smíchu, možná že se jedná o nějaký nový druh exhibicionismu, ale tam venku, když jsem byla úplně sama mi do toho smíchu moc nebylo, zvlášť když se pak vracel.


Tak ještě jsem přidala tulipán a narcis a přeji krásný víkend.

Včera

3. května 2017 v 7:02 | pihovatá vopice
Včera to u nás opět hodně foukalo a nebe bylo od samého rána zatažené, mraky až dramatické, nebo spíš bouřkové. Odpoledne, když jsem vytáhla z trouby koláč jsme opět vyrazili na procházku.
Do baťůžku jsem přibalila pláštěnky, ale ani jsme je nepotřebovali, i když v jednu chvíli to opravdu vypadalo, že se na nás žene bouřka.



Aby se dal udělat snímek, musela jsem si větvičku přidržet.


A tady mám i tu včelku...


Tady to vypadalo, že spustí co nevidět liják, ale bouřka se nám vyhnula. Přeji krásný prosluněný den.
 
 

Reklama