DENÍČEK

Nic se nedaří

Včera v 14:37 | pihovatá vopice
Tak jsem nějak otrávená, nejen z toho počasí, ale nic se nedaří tak, jak má. Konečně vykvétají plaménky, mám několik druhů a tak moc jsem se na ně těšila.

Jenže všechny květy jsou poškozené. Růžovému někdo přes noc ukousal dva okvětní lístky, a ty zbylé plaménky mají poškozené, znetvořené celé květy. Koukám na to jako blázen, nikdy za všechny ty roky, co mám zahrádku jsem nic podobného neviděla.


Dívala jsem se na květy i lupou a nějakých potvůrek jsem si nevšimla.

A aby toho nebylo málo, lilie je úplně ožraná. Ještě včera vypadala, že brzy vykvete a dnes? Ještě je po slimácích vidět na rostlině sliz. Chodí potvory škodit v noci.


Tak jsem vás vůbec nepotěšila, ale chtěla jsem se z toho vypsat a odpoledne, pokud nebude tak foukat zkusím vyfotit včely a čmeláčky, aby tady ty odpornosti nevisely.

Je to admirál, není to admirál...?

Sobota v 11:48 | pihovatá vopice
Tak se zase hlásím..., vyspala jsem se celkem dobře, kdybych nebyla tak stará, napsala bych, že přímo dorůžova. A za to chci poděkovat všem, kteří mi u minulého článečku napsali milé řádky.

Začínají se u nás ukazovat motýli, protože mi kvetou různé letničky z loňského výsevu. Měla to být směs pro motýly a různý hmyz. Něco z toho se mi vysemenilo a právě v těchto horkých dnech se ukazují první kvítečky.

Včera jsem zahlédla žluťáska, jenže ten naši zahrádku totálně ignoroval a letěl asi za lepším. Potom se ukázaly dvě babočky snad kopřivové. Taky jsem je nestihla cvaknout, ale teď mám myslím admirála.


Tak nevím, není to ani babočka kopřivová, ani babočka bodláková, není to ani babočka paví oko, tím jsem si jistá.

Seděl pořád se staženými křídly, jakoby mi říkal trhni si nohou, babo.

Moje růžičky

Pátek v 12:24 | pihovatá vopice
Tak jsem si je vyfotila, stihla jsem to včera, dnes by nebylo už co fotit, ale poupátek má ještě dost.



Potřebovala bych se dospat, ale já už to tak mívám, že když jsem hodně unavená, přetažená, tak nezaberu.

Přeji krásný pátek

Šídlo, nebo vážka?

19. června 2017 v 7:59 | pihovatá vopice
Dobré ránko, tak jsem před malou chvilečkou oběhla s foťákem zahrádku, abych zjistila co je nového, a jestli je vůbec co fotit.

Začínají kvést růže, ale ty jsem vyfotit nemohla. Důvod je ten, že můj stařičký foťák je hned po pár snímcích vybitý, a já se snažila vyfotit šídlo, nebo to je vážka, já přesně nevím. Takové krásné, asi 4 cm dlouhé stvoření sedělo na muškátu a mně se ne a nedařilo pořádně zaostřit. Tak jsem vybrala nejlepší cvak z pěti fotek.


Nebylo tady tohle stvoření poprvé, už jsem ho u nás letos viděla několikrát, ale nikdy mi neposedělo.


No a tady mám mého staříčka, myslím, že je to můj známý, ale jistá si tak úplně nejsem, každopádně je teď těch hlemýžďů opravdu málo. Tak se jim snažím pomáhat, a přenášet je z frekventovaných částí zahrady, aby je nerozšlápl manžel, nebo náš starý skoro slepý pejsek.


A tady mám macešky v truhlíku, těm se zatím daří.

Vlající máky

17. června 2017 v 17:09 | pihovatá vopice
Tak už máme zase sucho. Dva krátké deštíky dávno vyfoukal silný vítr. Dneska už jsme opět zalévali...., pitnou vodou, ach jo.

Vydala jsem se ještě jednou fotit máky, ale nějak mi nedošlo, jak to fouká. Hodně fotek jsem musela vymazat, ty zbylé jsem dala do koláže.


No ale vypadá to podle mne zajímavě, i když jsou fotky nekvalitní.

Procházka do polí

15. června 2017 v 7:27 | pihovatá vopice
Z okna mého podkrovního pokojíku vidím v dálce červenající se vlčí máky na poli. Bývaly doby, kdy jsme měli hned za plotem máků a rmenu tolik, až oči přecházely. Dnes vidím jen kopřivy a jakousi vytrvalou přerostlou trávu.

Když jsem na kraji pole fotila květ máku, zastavila se u mne paní, která byla na procházce se svou maminkou. Slovo dalo slovo, ony se mě zeptaly, jestli se nebojím klíšťat a já na to, že bojím, ale boreliozu už stejně mám a protože si mě klíšťata oblíbila a jsou i na naší zahradě, tak je celkem jedno, jestli vkročím někde do trávy a nebo na kraj pole.

Těch klíšťat je letos opravdu moc, já si skoro obden musím nějaká odstranit, kam se nedostanu, pomáhá manžel a je moc zajímavé, že na manžela klíšťata nejdou. Někde jsem nedávno četla, že pomáhá každý den spolknout B-komplex forte, jinde říkají, že je dobré jíst česnek. Dělám obojí, k česneku se ani nemusím nutit, přesto moje krev asi klíšťákům šmakuje, grrrrrrrrrrrrrrr!

Ta paní z procházky mi poradila výtažky z pupenů topolu. Prý zaručeně pomáhají, tak mám zase brouka v hlavě.



Co jsem ale z okna neviděla je, že na polích je víc plevelu - jakési lebedy, než obilí. Takže úrodabude nic moc. Je opravdu nevídané sucho. U nás za celé jaro pršelo snad jen dvakrát. Taky mě udivilo, jak zem tak divně zvonivě duní tam, kde bývaly stále louže díky spodní vodě. Dneska je místo louží rozpraskaná souš. A toho prachu, jakmile zafouká vítr, nebo přejede nákladní automobil, či traktor.


Díky suchu je i málo květů černého bezu. Předloni nám tady technické služby skoro všechny keře porazily, a letos to sucho dorazí.

Mějte se v rámci možností moc hezky, já mám jisté plány, tak si za nimi půjdu, jestli dřív nepadnu vedrem, protože se chystá další tropický den.

Obrázková všehochuť

10. června 2017 v 8:17 | pihovatá vopice
Musím se přiznat, že už jsem z toho počasí tak trochu vyřízená, nebo ne tak trochu, ale dost. Dneska ráno jsem se probudila se silnou boletí hlavy, takovou neobvyklou, která se přisuzuje k úpalu. Je mi tak trochu špatně, zkrátka jsem vyřízená..., já která se tak dobře opalovala a sluníčko mi absolutně nevadilo.

Pravdou je, že jsem včera pracovala dopoledne na zahradě bez pokrývky hlavy, tak si to budu holt muset už hlídat a na slunce jen s kloboukem, nebo kšiltovkou.

Mám tady pár fotek, je to taková všehochuť a budu ráda, když se aspoň některá někomu zalíbí.


Tenhle keř, tedy jeho květy si vždycky užívali zlatohlávci, no letos jsem viděla jen jednoho, a ten neseděl na květu, ale motal se kolem kompostéru jako opilý. A ani včela nebyla zrovna nablízku.


Nedaleko nás vykvétají právě šípkové růže.


Takhle krásně si užívala sluníčko ještěrka. Mám je ráda, bohužel tohle se nedá říct o našem kocourovi, ten s oblibou zabíjí jak ještěrky, tak slepýše.


Na místě, kde stál minulé roky truhlík s maceškami se objevil mezi břečťanem jeden květ.


A tohle bude asi pavoučí maminka. Mě fascinuje, jak krásné, husté a nepromokavé přístřeší upletla pro svá pavoučátka.

Tak to je všechno, já si jdu dát obklad na hlavu a vám přeji přenádherný víkend.

Kopretiny a pavoučí svlékání

7. června 2017 v 14:34 | pihovatá vopice
Kdo nemá rád pavouky, pro toho jsem vložila napřed kopretiny. Komu pohled na pavouky vadí, ať radši neroluje na další fotky. Já pohled na pavouka snesu, ale dotýkat bych se ho nechtěla.


Před několika lety, (nevím přesně, protože jsem neměla nastavený datum) když jsem se na podzim chystala sklidit z venkovního parapetu truhlík s muškáty, naskytl se mi pohled na něco, co jsem ještě nikdy neviděla.

Za truhlíkem v pěkném binci, prachu a pavučinách visel jeden pavouk a na zadní straně truhlíku ležel druhý. Oba dělali prakticky ve stejnou chvíli to samé, svlékali ze sebe svrchní a já nevím co, to nám asi poví Dinossaurus.




Omlouvám se za nepořádek za truhlíkem i za kvalitu fotek. Co se týče fotek, tehdy jsem byla úplný začátečník, čímž nechci říct, že bych se nějak výrazně zlepšila.

Truhlíky však občas od té doby sundavám, a parapety utírám, abych si případnou fotkou zase neusekla ostudu, a pátrám po pavoucích. Bohužel už se k nám na parapet od té doby nikdy převléknout nepřišli...

Pár fotek

6. června 2017 v 11:57 | pihovatá vopice
Ani nevím jak mám začít, protože není nic nového. Pomalu začínám mít pocit, že ten můj blog je o ničem. Dřív jsem byla z blogu tak nadšená a najednou nevím co, nebo o čem psát.

Tak jen pár fotek ze zahrady aby tady vůbec něco bylo.


Úplně první kvítek, měl by to být kalifornský mák, nebo taky sluncovka kalifornská.


Tomuhle karafiátku babička říkávala, že jsou to slzičky Panny Marie.


Karafiátek ještě jednou, mám je teď na několika místech a jsou nádherné.


No a takhle vypadá náš trávník, je totálně spálený, jen po minulém deštíčku ožil vlčí máček.

Začínají kvést kaktusy

4. června 2017 v 7:27 | pihovatá vopice
Včera mi najednou rozkvetly dva kaktusy, ale vyfotila jsem jen jeden. Stejně už mám na blogu fotky těch květů z minulého léta. Kaktusů mám víc, ale kvetou pravidelně jen tři, vlastně loni vykvetl ještě čtvrtý. Ty ostatní si jen rostou, asi jim neumím dát tu správnou péči.

Odpoledne už nebylo takové horko, dopoledne to pálilo mnohem víc, a tak jsem po obědě trochu pracovala na zahradě. K obědu jsme totiž měli meruňkové knedlíky z tvarohového těsta a tak bylo potřeba vydat nějakou energii. Meruňky byly z mrazáku tak jsem je potřebovala už zpracovat.



Odkvétají kanadské borůvky a oproti minulému roku bude borůvek jen pár. Jo a málem bych zapomněla dodat, že právě začíná poprchávat...
Hezkou neděli.
 
 

Reklama