Červen 2017

Mák a levandule

28. června 2017 v 8:39 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Včera u nás po dlouhatánské době pršelo a moc hezky. Takový jemný zahradnický deštíček. Zkusila jsem pár fotek, no ale bleskem nic moc a bez blesku asi taky. Přesto vložím máček a promoklého čmeláčka.



Asi to bylo na stativ, ale já ho nemám. Na dnešek mám naplánováno hodně práce na zahradě, tak snad něco z toho stihnu.

Mějte se moc hezky, přesně podle vašich představ.

Babočka kopřivová

26. června 2017 v 18:16 | pihovatá vopice |  FOTOALBUM
Tak mám tady čerstvý úlovek, rozkvetla levandule, to je ale vůně a já tu vůni přímo miluju. Nejsem asi sama, na levanduli je v tuhle chvíli živo, jen se to tam hemží čmeláky, včelkami, ale já místo slíbeného čmeláka ulovila jen babočku kopřivovou. Viděla jsem i bělásky, těch je tedy víc, ale zase jsou dost neposední. Netuším, jestli jsou mladí motýli menší, asi ne, no tihle bělásci, co jsem viděla jsou dost prťaví.


Tak snad ještě něco ulovím, než ta levandule odkvete. Zdá se, že v tom suchu odchází před očima.

Nic se nedaří

26. června 2017 v 14:37 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Tak jsem nějak otrávená, nejen z toho počasí, ale nic se nedaří tak, jak má. Konečně vykvétají plaménky, mám několik druhů a tak moc jsem se na ně těšila.

Jenže všechny květy jsou poškozené. Růžovému někdo přes noc ukousal dva okvětní lístky, a ty zbylé plaménky mají poškozené, znetvořené celé květy. Koukám na to jako blázen, nikdy za všechny ty roky, co mám zahrádku jsem nic podobného neviděla.


Dívala jsem se na květy i lupou a nějakých potvůrek jsem si nevšimla.

A aby toho nebylo málo, lilie je úplně ožraná. Ještě včera vypadala, že brzy vykvete a dnes? Ještě je po slimácích vidět na rostlině sliz. Chodí potvory škodit v noci.


Tak jsem vás vůbec nepotěšila, ale chtěla jsem se z toho vypsat a odpoledne, pokud nebude tak foukat zkusím vyfotit včely a čmeláčky, aby tady ty odpornosti nevisely.

Je to admirál, není to admirál...?

24. června 2017 v 11:48 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Tak se zase hlásím..., vyspala jsem se celkem dobře, kdybych nebyla tak stará, napsala bych, že přímo dorůžova. A za to chci poděkovat všem, kteří mi u minulého článečku napsali milé řádky.

Začínají se u nás ukazovat motýli, protože mi kvetou různé letničky z loňského výsevu. Měla to být směs pro motýly a různý hmyz. Něco z toho se mi vysemenilo a právě v těchto horkých dnech se ukazují první kvítečky.

Včera jsem zahlédla žluťáska, jenže ten naši zahrádku totálně ignoroval a letěl asi za lepším. Potom se ukázaly dvě babočky snad kopřivové. Taky jsem je nestihla cvaknout, ale teď mám myslím admirála.


Tak nevím, není to ani babočka kopřivová, ani babočka bodláková, není to ani babočka paví oko, tím jsem si jistá.

Seděl pořád se staženými křídly, jakoby mi říkal trhni si nohou, babo.

Moje růžičky

23. června 2017 v 12:24 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Tak jsem si je vyfotila, stihla jsem to včera, dnes by nebylo už co fotit, ale poupátek má ještě dost.



Potřebovala bych se dospat, ale já už to tak mívám, že když jsem hodně unavená, přetažená, tak nezaberu.

Přeji krásný pátek

Jasione montana - pavinec horský

21. června 2017 v 12:01 | pihovatá vopice |  FOTOALBUM
Pomalu bych zapomněla díky tomu úmornému vedru vyfotit pavinec horský. Nechtělo se mi klopýtat po kamenité skalce s foťákem. No, jenže už je to na hraně, začíná mi odkvétat. Moc se mi líbí jeho barva a taky mám radost, že se líbí pavinec i včelám a čmeláčkům.




Tady na té poslední fotce je vidět, že i odkvétající (ten uprostřed) má své kouzlo. Zkusím si pavinec namnožit, aby mě těšila jeho barva na více místech.

Nebudu unavovat dlouhým povídáním téměř o ničem a přeji všem návštěvníkům mého blogu krásný a už ode dneška první letní den.

Šídlo, nebo vážka?

19. června 2017 v 7:59 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Dobré ránko, tak jsem před malou chvilečkou oběhla s foťákem zahrádku, abych zjistila co je nového, a jestli je vůbec co fotit.

Začínají kvést růže, ale ty jsem vyfotit nemohla. Důvod je ten, že můj stařičký foťák je hned po pár snímcích vybitý, a já se snažila vyfotit šídlo, nebo to je vážka, já přesně nevím. Takové krásné, asi 4 cm dlouhé stvoření sedělo na muškátu a mně se ne a nedařilo pořádně zaostřit. Tak jsem vybrala nejlepší cvak z pěti fotek.


Nebylo tady tohle stvoření poprvé, už jsem ho u nás letos viděla několikrát, ale nikdy mi neposedělo.


No a tady mám mého staříčka, myslím, že je to můj známý, ale jistá si tak úplně nejsem, každopádně je teď těch hlemýžďů opravdu málo. Tak se jim snažím pomáhat, a přenášet je z frekventovaných částí zahrady, aby je nerozšlápl manžel, nebo náš starý skoro slepý pejsek.


A tady mám macešky v truhlíku, těm se zatím daří.

Vlající máky

17. června 2017 v 17:09 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Tak už máme zase sucho. Dva krátké deštíky dávno vyfoukal silný vítr. Dneska už jsme opět zalévali...., pitnou vodou, ach jo.

Vydala jsem se ještě jednou fotit máky, ale nějak mi nedošlo, jak to fouká. Hodně fotek jsem musela vymazat, ty zbylé jsem dala do koláže.


No ale vypadá to podle mne zajímavě, i když jsou fotky nekvalitní.

Procházka do polí

15. června 2017 v 7:27 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Z okna mého podkrovního pokojíku vidím v dálce červenající se vlčí máky na poli. Bývaly doby, kdy jsme měli hned za plotem máků a rmenu tolik, až oči přecházely. Dnes vidím jen kopřivy a jakousi vytrvalou přerostlou trávu.

Když jsem na kraji pole fotila květ máku, zastavila se u mne paní, která byla na procházce se svou maminkou. Slovo dalo slovo, ony se mě zeptaly, jestli se nebojím klíšťat a já na to, že bojím, ale boreliozu už stejně mám a protože si mě klíšťata oblíbila a jsou i na naší zahradě, tak je celkem jedno, jestli vkročím někde do trávy a nebo na kraj pole.

Těch klíšťat je letos opravdu moc, já si skoro obden musím nějaká odstranit, kam se nedostanu, pomáhá manžel a je moc zajímavé, že na manžela klíšťata nejdou. Někde jsem nedávno četla, že pomáhá každý den spolknout B-komplex forte, jinde říkají, že je dobré jíst česnek. Dělám obojí, k česneku se ani nemusím nutit, přesto moje krev asi klíšťákům šmakuje, grrrrrrrrrrrrrrr!

Ta paní z procházky mi poradila výtažky z pupenů topolu. Prý zaručeně pomáhají, tak mám zase brouka v hlavě.



Co jsem ale z okna neviděla je, že na polích je víc plevelu - jakési lebedy, než obilí. Takže úrodabude nic moc. Je opravdu nevídané sucho. U nás za celé jaro pršelo snad jen dvakrát. Taky mě udivilo, jak zem tak divně zvonivě duní tam, kde bývaly stále louže díky spodní vodě. Dneska je místo louží rozpraskaná souš. A toho prachu, jakmile zafouká vítr, nebo přejede nákladní automobil, či traktor.


Díky suchu je i málo květů černého bezu. Předloni nám tady technické služby skoro všechny keře porazily, a letos to sucho dorazí.

Mějte se v rámci možností moc hezky, já mám jisté plány, tak si za nimi půjdu, jestli dřív nepadnu vedrem, protože se chystá další tropický den.

Pustoryl - nepravý jasmín

12. června 2017 v 8:43 | pihovatá vopice |  FOTOALBUM
Tinko pro tebe vkládám tyhle krásné a voňavé květy. U nás se tomuto keři říká asi pro jejich vůni jasmín. Na internetu je uveden jako pustoryl - nepravý jasmín.





Ať je to tak, či tak, pravdou je, že tenhle keř je prostě nádherný. V době květu se pokaždé musím u něj zastavit a pokud mám u sebe foťák, tak fotím jako o život.