Květen 2017

To je vedro....

30. května 2017 v 12:51 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Nazdárek, přišla jsem jen pozdravit a doufám, že vás to sluníčko nevysušilo na placičku. Já se sotva ploužím, co noha nohu mine se zahradní konvičkou, protože nemůžu vidět, jak mi všechno schne před očima.

Možná se na nás už něco žene od západu, nebe začíná mít takovou docela šedou barvu. Hlavně aby nebyly přívalové deště a vichřice.

Ráno jsem zkoušela fotit, dokud to ještě tak nepálilo.

Devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)

Devaterník je v tuhle chvíli už úplně svěšený, tak nevím, jestli se ještě vzpamatuje.


Za domem kam odpoledne nesvítí ještě dokvétá srdcovka. Taky už to má chudák za pár. Vykvetly mi pivoňky a ty jsem ani nestačila vyfotit. Na sluníčku to nešlo, fotka byla samý přepal a navečer už milé pivoňky odpočívaly na zemi.


Kopretiny zatím to vedro ustály. Koukám, že začíná hřmít, tak letím poklidit některé kytičky, a slunečník. Mějte se moc hezky.

Skalkový šeříček

28. května 2017 v 7:46 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Ten včerejšek utekl doslova jako voda, dopoledne jsem strávila u plotny a od oběda, až do večera jsem se kochala vnoučaty. Dostala jsem i pár pusinek a taky příslib, že přijedou aspoň na pár dní o prázdninách.

Počasí se vydařilo, i dneska je krásně, tak jsem narychlo cvakla za domem skalkový šeřík.


Dopíjím první kafíčko a hned vyrážím na zahradu, abych stihla něco udělat, a odpoledne budu odpočívat asi zalezlá někde ve stínu.

Krásnou neděli

Krásné páteční ráno

26. května 2017 v 7:28 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Vypadá to na moc hezký den, a snad i na krásný celý víkend. Akorát mě mrzí, že máme to příšerné sucho. Deštík nás obloukem obešel, jako už letos poněkolikáté. Z těchto důvodů běhám ve svém volném čase se zahradní konvičkou a snažím se aspoň trochu vláhy dodat některým choulostivějším rostlinkám.

Doufám, že se všichni máte dobře. U nás probíhá jarní gruntování, sice trošku se zpožděním, ale přece. Musela jsem na ten úklid skočit, protože čekám návštěvu a je pravda, že v poslední době jsem se věnovala spíš zahradním úpravám.

Na zahrádce kromě azalek a dvou rododendronů není momentálně nic zajímavého k vidění, šeřík odkvétá, tulipány už to mají také za sebou. Lilie mám od nějakého škůdce ohlodané, takže asi kvést nebudou. A já se na ně tak těšila, měla to být premiéra, protože jsem je nikdy nepěstovala.



Vykvetl mi okrasný česnek a odkvetly pampelišky, tak jsem se pokusila vyfotit aspoň chmýří.

Dřevité (opadavé) azalky

24. května 2017 v 10:12 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Přišlo mírné ochlazení, ale i když se kolem nás v noci proháněla poměrně dlouho bouřka a silný vítr, kapek spadlo opravdu jen pár. Ráno nebylo po dešti ani památky. Vítr vláhu okamžitě vyfoukal. Můžeme být asi rádi, že nemáme takový úpal, jako v minulých dnech.

Rozkvetly mi opadavé dřevité azalky, tak mám radost. Mívala jsem i oranžové, no těm se u nás nedařilo.
V zahradnictví lze vidět tolik barev, od bílé, růžové, až po nádherně červenou. Musím mít rozum, zahradu máme malou, není nafukovací a taky si musím umět říct, že prostě nemůžu mít všechno.



Tyhle žluté mají každý rok spoustu květů.

Tulipánová záhada vyřešena

23. května 2017 v 9:52 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Předloni jsem začala pracovat na dlouho neopečovávané skalce. Prakticky po celé poměrně velké ploše se rozrostl hlavně jalovec a cypřiš. Oba tyhle mohutné keře postupně postupně zahubily všechny skalničky a květiny a navic byly nemocné a nevzhledné, tak jsem se po dlouhém uvažování rozhodla pro jejich likvidaci.

Následující léto se na jednom místě objevily listy tulipánů. Protože měly pod nemocným cypřišem nedostatek světla, tak nekvetly.

Letos vykvetly krásné, velké žluté květy a já pořád dumala, kam se poděly tulipány oranžovo žilkované, které se mi tolik líbily.


Tak teď už to vím, protože ze žlutých se během jednoho parného dne staly právě ty žilkované.

Hezký téměř letní den.

Dobré ránko

22. května 2017 v 7:09 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Dneska to vypadá na moc hezký den, a i když by se časem zatáhlo a zapršelo, vůbec to nebude na škodu. Musím s politováním říct, že nám už odkvetly i poslední narcisky a tulipány, ty mám na jaru snad nejradši, ale co se dá dělat.

Zase venku krásně zpívají ptáci a to mám taky ráda. Včera jsem se pustila do zastřihování vysoké trávy a dneska po snídani na to vlítnu, abych tu pro mne docela nepříjemnou práci, při které mě bolí v kříži měla z krku.



Při tom zastřihování jsem si všimla že mi vyrašily na skalce dva luční zvonky, asi ze semínek. Loni v létě jsem už o nich psala a tak mám ohromnou radost, protože v našem okolí nikde zvonky už nejsou.

Louka s lučním kvítím zanikla, když jí přestaly něčí ruce pravidelně sekat. To sem dřív totiž chodil jeden starý pán s kosou a sekal trávu asi pro králíky. V posledních letech to vždycky napodzim přijedou posekat technické služby a při téhle jednoroční a pozdní péči zvítězily nad lučním kvítím kopřivy a bodláky. Chmýří z bodláků pak máme na zahradě a já chodím jako robot a vydloubávám od jara do podzimu ty malé rostlinky bodláků odevšaď, daří se jim i v zámkové dlažbě.

Tak já jdu na tu snídani a všem návštěvníkům přeju krásný den.

Metasekvoje tisovcovitá

21. května 2017 v 7:44 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Včera odpoledne jsem vyfotila našeho drobečka. Koupili jsme metasekvoji tisovcovitou ještě v Praze, tři roky rostla na balkoně a její přírůstky byly minimální.

Dneska je vyšší než náš domek, a slouží převážně ptákům. V zimě na holých větvích ptáci sedí a čekají, až se uvolní místo na krmítku. Se semínkem slunečnice pak zase sýkory letí zpátky, aby si ho na metasekvoji rozlouskly.

No a přes léto poskytuje ptákům stín a já se na ní ráda dívám. Kdysi jsem chtěla pod metasekvoj takovou tu kruhovou lavičku, ale nějak na ní nezbyly peníze a dnes si říkám, že by byla lavička věčně samý ptačí trus, tak by to byly asi vyhozené peníze.




Doktorko se srdcem líp mi to nešlo....

No a jinak u nás počasí nic moc, druhý den máme zataženo, nevlídno, uvítala bych, kdyby aspoň zapršelo, ale zrovna pršet asi nebude.
Tak se mějte moc hezky, přeju pohodovou neděli.

Hezké páteční odpoledne

19. května 2017 v 15:46 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Přišla jsem jen na skok, abych vás všechny pozdravila a poptala se, jak se máte?

Musím přiznat, že to náhlé vedro dost špatně snáším. Tolik práce jsem si naplánovala na dobu, až bude hezky a nějak se nedaří. Všechno co tak rychle rozkvetlo vadne před očima a to každý den ráno a večer zaléváme. Průběžně ještě běhám s menší zahradní konví přes den a zavlažuju vadnoucí petrklíče a rododendrony.

Ani fotit nejde, všechny fotky mám přepálené až běda. Tak jsem se těšila na rododendrony, ještě včera byly jakž-takž k světu a dnes bude asi po nich.




Tak se mějte pokud to jen půjde přesně podle vašich představ, já si dám na chvilku asi nohy do lavóru a budu si číst.

Bramborová omáčka?

18. května 2017 v 14:22 | pihovatá vopice |  O VAŘENÍ
Nechala jsem se inspirovat Tinkou a asi vzniklo nakonec úplně jiné jídlo. Dneska jsem omáčku uvařila a chutnala i manželovi. Trochu jsem ještě brouzdala i po netu, a zalíbil se mi recept s fazolemi a klobásou, jenže klobásu jsme neměli, ale objevila jsem vepřový párek. Takže nápad podle Tinky, a navíc jeden vepřový párek, konzervička fazolí v chilli omáčce, dvě uvařená vejce, jedna kyselá kyselá okurka a kysaná smetana.


Oloupané brambory, asi půl kila jsem pokrájela a dala vařit s bobkovým listem, novým kořením a pepřem - 2ks, 3ks, 3ks. Samozřejmě jsem přidala do vody i sůl.

V kastrolu na kousku másla jsem orestovala nadrobno pokrájenou cibuli a párek na kolečka. Trochu jsem to nedomyslela, takže párek jsem pak vyndala a přidala k cibuli lžíci hladké mouky a společně ještě chvili osmažila.
Přilila jsem vodu slitou z brambor a pečlivě rozmíchala, aby nevznikly hrudky. Přisypala jsem konzervu fazolí i s omáčkou, pokrájenou kyselou okurku, a už to začalo mít docela zajímavou chuť, jen bylo nutné pokrm ještě trochu přisolit podle chuti, maličko opepřit. Přikápla jsem i pár kapek worcesterové omáčky.
Nakonec jsem přidala 2 vrchovaté lžíce zakysané smetany. Vmíchala jsem uvařené brambory a párek, všechno jsem nechala pořádně prohřát. Na talíř jsem pak přidala vařené vejce, to kvůli fotce, která stejně není nic moc.

Myslím že to není konečná, určitě budu se základem na bramborovou omáčkou ještě experimentovat. Jak píše Tinka třeba s sekanou, našla jsem recept i s houbami, takže těch možností je víc.

Jo a musím napsat že se muž smál, prý si myslel, že to bude jen bramborová omáčka a silně mu to připomíná sekyrkovou polévku ze známé pohádky Honza málem králem.

Důležitý dopis

17. května 2017 v 13:22 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Nazdárek, dneska tady mám důležité psaníčko. Psala mi vnučka Lucinka, žákyně 1. třídy a zřejmě se do psaní pustila sama, jak je vidět, o to víc si toho psaní vážím. Dopis má i zvláštní ručně malovanou známku.





Vzpomněla jsem si, jaké dopisy a vzkazy mi psávala dcera, možná se někdy pochlubím, mám je všechny schované.

Přeji krásný den