Prosinec 2016

Vánoční pohlednice

29. prosince 2016 v 15:45 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Kdysi jsem sbírala různé pohlednice, a dnes už sbírám jen ty, které mi přijdou každým rokem od přátel do schránky. Neustálé zdražování má na mou sbírku dopad, a já to chápu.

Přibývá elektronických přáníček, i z těch mám radost a sama jsem elektronickou poštu taky využila a jak ráda, když nebylo na známky.

Tak tohle jsou mé letošní vánoční pohlednice. Jeden pohled přišel dokonce až z Polska.


Všem návštěvníkům ještě jednou přeji do Nového roku jen vše dobré.

Na Štěpána

27. prosince 2016 v 11:19 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Přiznám se, že mi nějak není ani do řeči. Hlásím se na blogu jen proto, že se moc dobře znám, jak je u mne delší pauza, tak se z nějakého důvodu ostýchám dávat o sobě vědět. Rozumově si to nedovedu vysvětlit, ale je to tak.

Štědrý den u nás proběhl tak nějak obyčejně, ještě po obědě jsem strojila stromeček, potom obalit a usmažit řízky, umýt nádobí, poklidit binec v kuchyni, abychom večeřeli před pohádkou.

Včera jsme byli na vánoční procházce a já si vzala foťák, abych zaznamenala tu absolutně nevánoční chorošku, jakou nám někdo tam nahoře připravil.




Domů jste to stihli jentaktak, a spustil se déšť...


PF 2017

22. prosince 2016 v 12:48 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Tak už se to blíží, asi jako každý mám v těchto dnech plnou hlavu toho, co musím do Vánoc stihnout a plné ruce práce.



Příjemné prožití
vánočních svátků,
a do Nového roku
pevné zdraví, štěstí,
mír a lásku

přeje nám všem pihovatá vopice...

Ojínění

20. prosince 2016 v 9:01 | pihovatá vopice |  FOTOALBUM
Ojínění jsme byli ještě minulý týden, vlastně jen jeden den v minulém týdnu a přesně si nevzpomínám který. Jedno ráno vypadalo takhle. Datum nastavený nemám, moje chyba.


zimolez vždyzelený - neopadavý


A naše jabloň si stále drží ještě některé listy, tyhle byly krásně ojíněné.

Stehlík obecný

17. prosince 2016 v 10:37 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Venku nevlídno, pošmourno, na všem leží jinovatka a tak bych ani fotit neměla, jenže...

Před chvilkou nás poctil svou návštěvou stehlík obecný (Carduelis carduelis). Kromě toho, že je to krásný ptáček, je klidný, nevyvolává žádné konflikty jako vrabčáci, a co se mi líbí, je i nebojácný.

Zahlédla jsem ho na krmítku a hlavou mi proletělo, že už to nestihnu, že nemá ani cenu chodit pro foťák, jenže on počkal a byl naprosto v pohodě.

Když seděl na krmítku, neodháněl sýkory, ale vytrval, dokud neměl plné bříško.



Tady je vidět, že neodhání sýkoru modřenku a oba ptáci jsou v naprosté pohodě.



No a tady je vidět, jak nesnášenlivý je vrabec, sýkora modřenka zkouší jak se dostat na krmítko, ale má smůlu.


A smůlu měla i sýkora koňadra, docela jsem jí obdivovala, nebývá zvykem, že by se pouštěla do neurvalce vrabčáka.

Sýkory mají ve zvyku, že si zaletí pro semínko a pak si ho jdou v klidu někam zbaštit. No a vrabčáci jsou prostě neurvalci, na ty platí jen otevřít dveře a zatleskat. Frnknou, přesně podle toho přísloví - do vrabců jako když střelí, no a sýkory se hned vrací, mají aspoň na chvilku od vrabců pokoj a my máme vyvětráno, protože tleskám docela často.

Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na vině je asi i špatné světlo a lehká mlha.


Tři

15. prosince 2016 v 12:11 | pihovatá vopice |  FOTOALBUM
Podle meteorologů současný ráz počasí ještě nějakou dobu potrvá. My máme příšerné vlhko, i když prakticky neprší, tak by se hodily na procházku snad holinky.

Po celé zahradě máme žížalí kopečky, prý to poukazuje na mírnou zimu. Prozatím to dva roky za sebou klaplo a tak jsem zvědavá na tu třetí zimu.

Měla jsem na ploše připravené tři fotky, ta se stromem je staršího data, list je nový, vložila jsem ho spíš jen proto, že stále ještě opadává listí. No a chmýří je také téměř aktuální, protože i včera jsem viděla u silnice podobně odkvetlou pampelišku, jen ten pavouček pro štěstí chyběl.




Tak to je ode mne zase na delší dobu vše, mějte se moc a moc hezky.

Kvetoucí myrta

13. prosince 2016 v 11:14 | pihovatá vopice |  FOTOALBUM
V posledních letech myrta vykvétá až doma, já bych byla radši, kdyby si to odbyla přes léto venku na terásce, protože je kolem toho kvetení dost nepořádek.

Tohle je stejně asi poslední rok, protože myrtu pěstuju pro vnoučata a protože je u nás málo místa, poputuje brzy k dceři do jejich nového domečku.



Docela se těším, až myrtu předám, protože kvete poměrně dlouho a tak kolem chodím se smetáčkem a věčně zametám.

Sobota pozdě odpoledne

12. prosince 2016 v 8:12 | pihovatá vopice |  FOTOALBUM
Tak tady máme pondělí, na zamračeném nebi takové zvláštní mraky, které mi připomínají rozbouřené moře. Fotit nemůžu, nemám nabité baterie a stejně by to nebylo asi nic zvláštního, protože tyhle mraky o kterých píšu máme celkem často.

Mám tady ale fotky ze sobotního pozdního odpoledne, to se náhle udělalo takové zvláštní světlo. Já něco kutila, nevěnovala jsem tomu pozornost, ale muž se podíval z okna a zeptal se mě, jestli si to nechci vyfotit a já chtěla, protože bylo opravdu co fotit a nač se dívat. Jen mě mrzí, že ty fotky jsou jen slabý odvar toho, co bylo možné na nebi vidět.





Vyšla jsem pak na ulici a na poslední fotce jsem si po chvíli přitáhla mraky trochu zoomem, ne moc. Později byla podívaná ještě lepší, ale to už zase stávkoval foťáček.

Pár obrázků pro zasmání?

10. prosince 2016 v 9:47 | pihovatá vopice |  VESELE NA VÁŽNOU NOTU
Pár obrázků pro zasmání?


Nepřizpůsobiví občané mi tolik starostí nedělají,
větší obavy mám z přizpůsobivých politiků.


Zpráva o situaci na české politické scéně
je simultánně tlumočena do znakové řeči.

"Zdravý určitě nejste, protože
dnes už je medicína tak pokročilá,
že zdravý člověk neexistuje."


Nespokojení lékaři odešli, milý synu.
Přijmi tedy alespoň útěchu
od spokojených kněží!


K řešní krize na Ukrajině a zastavení zabíjení jsme se tenhle měsíc
ještě nedostali. Pořád řešíme, co s přebytky jablek.

Sem by někdy měli jet na výlet páni politici, aby si udělali
konkrétnější představu o tom, kam tu naši krásnou zemi vedou.

No a já přeji všem krásný, téměř jarní víkendík.

Dary, dárky, dárečky

8. prosince 2016 v 7:28 | pihovatá vopice |  DENÍČEK
Tohle slyším teď ze všech stran, a zaslechla jsem v rádiu, že si lidé už zase na dárky berou docela velké půjčky a pak mají problémy se splácením. Ženy si půjčují častěji a muži si půjčují větší částky.

Přiznám se, že letos to bude u nás hodně skromné. Nečekané výdaje za nové elektrospotřebiče, které se nám odporoučely - v tomto roce tři, nový plot, a v únoru to budou další velké výdaje na stomatologii za manželův můstek.

My jsme se doma dohodli, že se obejdeme bez dárečků, ostatně nebude to poprvé. O to víc bych si ten vánoční klid chtěla užít. Nebude probíhat ani žádné mega gruntování, jednak se necítím ve své kůži, kvůli borelioze, která se vrátila, a to je ten pravý důvod, proč flinkám i blog.
Za druhé uklízím průběžně a stejně budeme na Vánoce doma jen my dva. Zkrátka pojmeme tyhle svátky hlavně jako svátky klidu.

Těším se na nové pohádky, těším se docela už i na stromeček. Chtěli jsme si koupit umělý, ale ten, který jsem si vyhlédla, tak už není a nebude. Pokud na stromek nezměním názor, musím se po tom pěkném umělém s názvem divoký smrk poohlédnout dřív.


Vzpomínám s jistou dávkou nostalgie na minulé Vánoce, to jsem se pokoušela vyrábět po domácku různé blbůstky a ozdobičky, s manželem jsme udělali velkého Anděla z třešňového polínka, a teď mám zatím ve vázičce jen ty barborky.